Autorská zpráva a rendery pro postprodukci

Anotace

Propojení Karlína a Holešovic vnímám ve třech měřítkách – od návrhu ustálené městské struktury pro dvě neukončené lokality, přes návrh veřejného prostoru v křížení přírodní osy vltavských břehů s městskou osou náměstí, až po samotný středobod návrhu – most. Výzvou bylo zachování městského charakteru prostoru ve střetu s požadavky na protipovodňovou ochranu.

I understand the task as a connection between two unique city districts in three different scales. Starting with a design of stabilized urban structure for two incomplete locations, proceeding to an architecture of a public space in the intersection of a natural river axis with urban axis of city squares, finishing in the epicenter of my task – the bridge. The biggest challenge was to maintain urban character of the space in spite of flood protection requirements.

Autorská zpráva

Most a město. Zadání, které se skládá z nového mostu a úprav okolního města jsem rozdělil do tří měřítek – městské struktury, náměstí přes řeku, a do samotného mostu.
Pražské čtvrti Karlín (Karolinenthal) a Holešovice (Holleschowitz) spojuji mostem, který vychází z Šaldovy ulice do nově propojeného Bubenského nábřeží, což umožňuje lepší provázanost obou lokalit, než trasa mezi Thámovou ulicí a ulicí Komunardů vyznačená v platném územním plánu, trasa mezi Šaldovou ulicí s křižovatkou Komunardů-Jateční v územně analytických podkladech a nebo zvlněný most mezi ulicemi Na Maninách a Urxova
Jelikož karlínská strana, se svou postupnou zástavbou dlouhými administrativními budovami s čelem do města a zády k řece, patří mezi pražské transformační plochy a přilehlý okraj Holešovic postrádá pro ně typickou blokovou strukturu a místo toho je zastavěn garážemi a autoservisy, navrhnout do tohoto místa most současně znamená nabídnout nový kontext, do kterého bude na obou stranách ústit, a to podobu samotných předpolí mostu i strukturu města okolo.
Za cíl si dávám navrhnout ustálenou strukturu lokalit na obou březích řeky, které budou propojeny městským mostem a dohromady budou fungovat v kontextu svých čtvrtí i vnitřního města Prahy. Pojítkem mezi mostem a uliční sítí je jeho předpolí, místo, které je epicentrem a náměstím, ve kterém je zhmotněno město, byť skrze nepřítomnost hmoty.

A Městská struktura

Karlín

Uliční síť a urbánní bloky v Karlíně pokračují v jeho jasně definované mřížce a podlouhlým administrativním budovám v ulici Rohanské nábřeží tvoří přesně určenou zadní frontu směrem k řece. U všech navrhovaných domů předběžně počítám s výškovým regulativem korunní římsy 26 m nad terénem (např. domy k.v. 5,0 m + 6x 3,5 m.) Stávající protipovodňový val z roku 2006 přestavuji na 5,4 m vysokou nábřežní zeď po jejíž koruně povede zklidněná ulice – promenáda se stromořadím místo dnešní cyklostezky. Stromořadí zakrývá a změkčuje frontu domů při pohledu z protějšího břehu. Záplavové území, které zůstane pod zdí se dle územního plánu promění v travinatý nivní park protkaný stezkami zalamující se na východním konci ke Kaizlovým sadům a invalidovně. Park bude významnou hodnotou pro plánované bytové domy a pomůže zmírnit deficit parkových ploch v Holešovicích. Jelikož jde o průtočné záplavové území, Povodí Vltavy stanoví podmínky pro umístění dřevin – např. že stromy budou pokud možno vysazeny po proudnici a nebo budou mít 4,5 m vysoko nasazené koruny. Současné stromořadí topolů podél celého břehu řeky je v souladu s ekologickými požadavky ponecháno, jejich vynecháním je pouze zvýrazněna pohledová osa mezi navrhovanými náměstími na obou březích.

Holešovice

Návrh doplnění holešovické mřížky počítá s demolicí drobných neměstských staveb a doplněním bloků po navrženou závaznou uzavřenou stavební čáru. Ulice Bubenské nábřeží, která se podél tržnice táhne ze západu je protažena severovýchodně k Jankovcově ulici a dotváří tak souvislou nábřežní komunikaci, podél které se podél břehu táhne i prodloužená oddělená pěší stezka.

Propojení

Zvolenou trasu mostu napovídá regulační plán z roku 1924, kde již tehdy plánovaný most vede z Poděbradovy ulice (dnešní Šaldova) na křižovatku Jateční-Komunardů. Výhodou je vzdálení se od tramvajové tratě a dostatek prostoru okolo mostní opěry pro kvalitní reprezentativní předpolí – náměstí, na obou březích z jedné strany otevřená k řece a ze tří stran jasně definovaná fasádami navržených budov.
Významný veřejný prostor tvoří křížovou kompozici – přírodní osa říčního břehu s parkem a kolmo na ni městská osa mostu a náměstí. Ve čtverci uprostřed, kde se protíná město a příroda, navrhuji neformální vydlážděný plac s pobytovými trávníky. Městská osa je na karlínské straně zakončena čelem solitérní administrativní budovy, v Holešovicích malým trojúhelníkovým parkem s vysokými stromy vysazenými po obvodu.
Stávající holešovický břeh je ve výšce 187,0 m n.m., tedy necelé dva metry pod úrovní povodně Q2002. Přirozeného napojení mostu na městskou tkáň bylo dosaženo navýšením terénu v místě mostní opěry o čtyři metry na 191,0 m n.m. Nejbližšími ponechanými stavbami je památkově chráněná holešovická tržnice (160 m západně) a nový bytový dům (120 m severně), takže klesání na výšku stávajícího terénu činí zanedbatelných 2,5% a most ve městě netvoří žádné překážky v podobě ramp, podjezdů či nadjezdů. Řešení na karlínské straně je podobné – koruna nábřežní zdi je ve stejné výšce 191 m n.m. a sklon ke stávajícím kancelářským budovám tvoří 3,0%. Potřebná zemina bude vytěžena v místě plánovaného nivního parku, čímž se zvýší průřez říčního koryta. Nejedná se o původní zeminu, ale o výkopek z raženého tunelu mezi stanicemi metra Florenc – Vltavská.

Současné záměry

Platný územní plán v řešeném území a jeho těsném okolí ukazuje čtyři podstatné záměry. V prvé řadě je v něm vyznačen most mezi Thámovou ulicí a ulicí Komunardů. Táto trasa je obtížně proveditelná kvůli střetu se stávající tramvajovou tratí v ulici Komunardů a přilehlým památkově chráněným areálem holešovické tržnice, který znemožňuje výraznější terénní úpravy. Na karlínské straně byl postaven bytový dům až na hranici protipovodňového valu. Druhým vyznačeným záměrem je řešení nivního parku pod protipovodňovým valem z pera Ing. Aleny Šimčíkové a ateliéru FNA z roku 2004, který počítá se změnami výšky terénu a obnovením dvou ostrovů. Ve vlastním návrhu nevytvářím paralelní koryta Vltavy, která by park dále dělila na izolované celky. Třetím záměrem je propojení nivního parku a Kaizlových sadu s invalidovnou a nakonec výstavba pěší lávky od středové osy holešovické tržnice zalamující se na východním cípu Štvanice a končící na karlínském břehu na úrovni Karlínského náměstí. Poslední dva záměry respektuji a přejímám.

B Náměstí přes řeku

Dvě náměstí hledící na sebe přes řeku a přes neformální pobytový plac, nad kterým už vede most, tvoří čtyři odlišné dílky městské osy. Obě horní náměstí mají s mostem shodnou výšku 191,0 m n.m., dolní pobytový plac 185,6 m n.m. Pro zvýšení terénu horních náměstí je použito odkopaného terénu z nivního parku. Obě náměstí jsou jsou přesně vymezena obdélníkem 91 m x 443 m a s mostem mezi nimi je sjednocuje stejné řešení pochozích povrchů. Oproti okolním ulicím má ve vymezeném obdélníku prioritu chodec, což je vyznačeno dočervena probarveným asfaltem, odděleným od okolních ulic zpomalovacími prahy a sníženými chodníky z okolních 15 cm na bezbariérové 2 cm. Pro vyšší pocit bezpečí chodců na mostě vozovka klesne a tak je od chodníku oddělena standardním obrubníkem. Všechny chodníky jsou vydlážděny mozaikou stejného vzoru sedmdesátka s dámou ze žulové dlažby.

Holešovické náměstí

Náměstí včetně parčíku ve své severní části zabírá 7500 m². Vzrostlé stromy po obvodu parčíku poskytují náměstí měkká záda a uzavírají parčík do samostatného pokojíku. Na druhé straně k řece po celé šířce náměstí sestupují jižně orientované pobytové schody, které klesají až na úroveň pěší stezky, která probíhá po celé délce holešovického břehu. Na schodech se dá celoročně lelkovat, popíjet a slunit se, na spodní úrovni nebo v řece na pontonu se dají pořádat malé koncerty. Po náměstí vedou dvě ulice – zklidněná nábřežní komunikace s probarveným asfaltem, sníženými obrubníky a zpomalovacími prahy na koncích a vzadu za parčíkem standardní ulice s příčnými parkovacími místy určenými pro návštěvníky obchodního parteru na náměstí. Hlavní plocha náměstí je dlážděna ze světlých žulových kostek, které jsou v prostřední části šrafovány pruhy z kostek tmavých, čímž je rozdělena na krajní části určené pro venkovní posezení podniků vedle a středovou část, kde se mohou konat výstavy, trhy, stand-up představení místních politiků nebo tam jen tak půjde krmit holuby. Od mostní opěry ve výšce 191 m n.m. náměstí klesá ve sklonu 2,5%.

Karlínské náměstí

Náměstí o ploše 7435 m² je ze tří stran ohraničeno administrativními budovami s podloubím. V celé jeho ploše je zklidněná vozovka s probarveným asfaltem a sníženými obrubníky. Kromě nábřežní promenády je od okolních ulic oddělena zpomalovacím prahem. Dominantou je reprezentativní administrativní budova v čele náměstí shlížející k řece, před kterou se rozprostírá koberec a na něm je postavena bronzová kašna se sochou. Koberec je upleten rybinovou vazbou z dvoubarevných dlaždic. Na ose náměstí se nachází široké schodiště dolů na neformální plac. Od nábřežní zdi povrch náměstí klesá k jihu sklonem 3%.

Dolní plac

Nachází se v křížení městské a přírodní osy a přístup na něj je z karlínského náměstí širokým schodištěm s bronzovým erbem čtvrti, na kterém je lev plavící se na lodi. Plac má celkovou plochu 8800 m² a má být pobytovou částí nivního parku, který má jinak přírodní charakter (vysoké traviny, keře, tůně). Chodí se po mřížce 5 x 5 m z velkoformátových dlaždic, jejich pole jsou vyplněna vyřazenými dlažebními kostkami z pražských ulic. Hlavní částí je 6 čtverců s vyvýšeným pobytovým trávníkem 14 x 14 m. Kontakt s řekou umožňuje odschodování svahu. Prostor se nabízí k provozování kavárny, například by sem mohl být přesunut Přístav 18600, který je nyní provozován v kontejneru opodál.

C Most

Má most mít horní mostovku, jako všechny současné mosty v centru města, nebo dolní mostovku, jako nejmladší pražský most či tři historické visuté mosty z 19. století? (V místě mostu Legií, Mánesova mostu a Štefánikova mostu.) První skupinu mostů vnímám jako most-místo, zatímco druhou jako most-objekt a proto jsem se nakonec rozhodl pro most se spodní nosnou konstrukcí, i když to znamenalo komplikaci, co se týče povodní. Na druhou stranu, když byla v roce 1889 vypsána soutěž na podobu mostu Legií, byl volný rozhled jením z požadavků, který je opodstatněný i v kontextu mého návrhu.

Interiér

Interiér mostu odpovídá náměstím, které propojuje – čtyři metry široké vykonzolované chodníky po stranách mají stejný vzor mozaikové dlažby sedmdesátku s dámou, most má stejný probarvený asfalt na vozovce, který má řidičům signalizovat, že i zde se od nich vyžaduje zvýšená pozornost. Povrchová vrstva vozovky je tlustá 120 mm a zahrnuje tři vrstvy asfaltu a hydroizolační asfaltové pásy. Vozovka je široká 9,5 m, v každém směru 3,25 m jízdní pruh, který umožňuje i provoz autobusů a 1,5 m široký cyklopruh. Šířka je velkorysá, protože most má vydržet po několik generací a několik pražských mostů muselo být rozšířeno (Palackého most) nebo dokonce zdvojeno (Hlávkův most, vyšehradský železniční most). Celková šířka mostu činí 17,5 m. Most je osvětlen mosaznými lampami čtvercového průřezu ve tvaru Y vysokými 4,5 m.

Konstrukce

Při bočním pohledu se most v prvním plánu projevuje jako úsečka protínající prostor nad řekou, v druhém plánu jsou vidět zastíněné nosné oblouky. Čela pilířů jsou zkosené do hrany.
Most má celkem šest polí, dvě krajní o rozpětí 40 m a čtyři středová pole o rozpětí 52 m. Při tloušťce pilířů 2 m je světlost otvorů 50 m. Celková přemostěná délka je 288 m. Dva pilíře jsou založeny v karlínském záplavovém parku, tři přímo v korytu řeky.
Jedná se o trámový most, tvořený pěti betonovými pilíři na pilotách, na kterých je na kalotová ložiska (Freyssinet Tetron SB GG/FX) po částech osazen betonový čtyřkomorový Gerberův nosník (nesoucí 1., 3. a 5. pole, nesené 2., 4. 6. pole), který bude odlit přímo na staveništi ve stávající betonárce. Dilatační spáry o tloušťce 20 mm budou vybaveny dilatačními uzávěry téměř kompletně skrytými pod vozovkou (Maurer Single Seal Expansion Joint).

Vodní cesta

Dolní Vltava (E20-06, dle značení AGN), je vodní cestou mezinárodního významu kategorie IV splavnou pro lodě o rozměrech maximálně 110,0 x 10,6 m s ponorem 1,8 m, což jsou limity dány rozměry plavebních komor. Pod mostem se předpokládá zachování současného střídavého provozu plavební dráhy směrem k plavební komoře mezi Karlínem a Štvanicí. Most vyhovuje požadavku podjezdné výšky 7,0 m pro přepravu kontejnerů ve světlé šířce celého svého pole, tj. 50 m, i když okolní mosty povolují pouze nevyhovujících 4,5 m.

Protipovodňová ochrana

V otázce povodní je pro nás závazná norma ČSN 73 6201, Projektování mostních objektů, z října 2008. Ta stanovuje povinnost zachovat kontrolní návrhový průtok (KNP) a dodržet minimální volnou výšku (MVV) nad kontrolní návrhovou hladinou vodní překážky (KNH). Plánovaný most je uvažován jako most 2. návrhové kategorie dle dopravního významu, jehož provoz může být krátkodobě přerušen a nahrazen objížďkami. Jako KNP je uvažován průtok při povodni Q₂₀₀₂ (200-500letá voda) a MVV je požadována 0,5 m nad KNH. U trámových mostů se MVV posuzuje pro 2/3 pole uprostřed. Výška KNH se odvozuje z hydrotechnických výpočtů po umístění mostního tělesa.

Jelikož provedení hydrodynamické situace není v mých možnostech, porovnávám průřez původního koryta řeky při Q₂₀₀₂ (kdy hladina sahala do výšky 188,85 m n.m. a průřez činil 2362,8 m²) s průřezem upraveného koryta a vloženými mostními pilíři, ve kterém by hladina snížená o 40 cm, tj. na 188,45 m n.m. znamenala průřez 2431,2 m², tj. o 68,4 m² více. Proto si jako KNH stanovuji výšku o 188,45 m n.m. a té most vyhoví. Dle téže ČSN je zaplavení ložisek povoleno, pokud je posouzen vliv na jejich zaplavení. Mostovka je v takovém případě tlačena proudem vody a zároveň nadlehčována vztlakem, takže ložiska musí být konstruována na boční namáhání a na tah.